V.I.P. setkání chovatelů posedmé, tentokrát v Kozovazech
Na sto padesát účastníků dorazilo v sobotu 24. března na sedmý ročník V.I.P. setkání chovatelů papoušků a ostatních exotických ptáků do penzionu Lony ve středočeských Kozovazech. Původně plánované a léty prověřené místo konání, kulturní dům v nedalekých Jirnech, musel KPEP coby pořadatel na poslední chvíli změnit, protože provozovatel neúměrně zvýšil nájem, který neodpovídal úrovni poskytovaných služeb.
Kozovazy se nakonec ukázaly být jako dobré řešení, penzion Lony měl perfektně připravené jak zázemí pro setkání a občerstvení, tak i zorganizované parkování v přilehlém dvoře. Ačkoli setkání začínalo až krátce po poledni, první účastníci se do Kozovaz sjížděli už brzy dopoledne a téměř nikdo si nenechal ujít úvodní bod programu – totiž oběd – po kterém odstartoval řadu přednášek Čestmír Drozdek, chovatel řady měkkozobých druhů ptáků, zoborožců a především trichů orlích.
Chovatelské zařízení Čestmíra Drozdka je proslavené široko daleko, takže se jeho přednáška plná fotografií a vlastních chovatelských zkušeností setkala s mimořádným ohlasem. Poučné bylo zejména porovnání informací o chovu trichů orlích, opisované z jedné chovatelské knihy do druhé, se skutečností. Čestmír Drozdek vyvrátil hned několik mýtů okolo chovu trichů, třeba o potřebě nadměrné teploty a vlhkosti v chovném zařízení nebo extrémní potravní specializaci těchto papoušků. Prozradil také, že se mu již podařilo odchovat 15 mláďat a momentálně má sedm chovných párů. Další dva čeští chovatelé podle něj vlastní po dvou párech trichů (více zde: http://www.ararauna.cz/2012/03/trichy-orli-maji-v-cesku-jiz-tri-chovatele-v-11-parech/).
Velmi zajímavé bylo ale i povídání o chovu zoborožců, na které měl tematicky navázat Jiří Kouhout s přednáškou o odchovu arassariů zelených. Přednášející se ale na poslední chvíli omluvil kvůli cestě do zahraničí (podařilo se mu domluvit koupi loríčků žlutobokých od německého chovatele), a tak se role přednášejícího ujal předseda KPEP a jeden z organizátorů setkání Ladislav Žoha. V připravené prezentaci bylo zajímavé srovnat chov dvou různých párů arassariů, vlastněných jedním chovatelem, v odlišných chovatelských zařízeních, včetně jejich náročnosti na potravu a hnízdní podmínky.
Už o přestávce mezi obědem a první přednáškou Čestmíra Drozdka připravil předseda českého Forpus klubu Martin Smrček na dvoře před vchodem do konferenční místnosti malou výstavku papoušíčků, která navazovala na jeho prezentaci Forpus klubu. Papoušíčci patří mezi vůbec nejmenší papoušky na světě a specializovaný klub sdružuje jejich chovatele nejen v České republice, ale má i několik příznivců v zahraničí. V neposlední řadě pak na svém webu zveřejňuje a aktualizuje ceník jednotlivých druhů papoušíčků a jejich barevných mutací, aby se zájemci o chov těchto ptáků nenechali nachytat různými překupníky.
Veterinář Ladislav Malý seznámil přítomné s nejčastějšími typy onemocnění a úrazů papoušků a poradil, jak poskytnout první pomoc, aniž by chovatel musel hned přivolávat specialistu. Velkou diskusi po jeho přednášce rozvířil Martin Smrček svým dotazem, zda je avokádo pro papoušky skutečně jedovaté, nebo jde jen chýru, předávanou z jedné knihy do druhé. Z debaty vyplynulo, že z více než stovky odrůd avokáda jsou některé pro ptáky takřka netoxické, ale rozeznat spolehlivě „správný“ plod od „nesprávného“ je takřka nemožné (k debatě více zde: http://www.ararauna.cz/2012/03/je-avokado-pro-papousky-opravdu-jedovate/).
Jan Cvrček poté přítomným odprezentoval (i za omluveného spoluřečníka Jorga Asmuse) programy chovu vzácných papoušků v České republice, Německu a Holandsku. Zaměřil se především na vzácnější druhy neofém a další australské, ale i africké papoušky a prezentoval výsledky přeshraniční spolupráce s několika podobně zaměřenými kluby ve výše zmíněných zemích. Ukazuje se, že podobné aktivity mají velký smysl a daří se díky nim do českých chovů dostávat zajímavé a mnohdy dost vzácné ptáky.
Právě na problémy s dovozy vzácných papoušků narážel ve svém improvizovaném aktuálním vystoupení Petr Podpěra, který vyzval přítomné k zamyšlení, zda není nejvyšší čas založit novou profesní komoru, která by chovatele hájila před všemocnými úředníky. Reagoval tak na množící se případy zabavování papoušků spadajících do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES, proti kterým se jednotliví chovatelé nemají jak bránit. Podle Podpěry je třeba vytvořit úřadům určitý protipól i partnera k diskusi (více čtete i zde: http://www.ararauna.cz/2012/03/chovatele-biji-na-poplach-spojme-se-proti-%e2%80%9ezlovuli-uredniku/).
Ladislav Žoha poté přednesl zajímavý příspěvek o chovu různých druhů papoušků i jiných ptáků ve společných voliérách, který doplnil o praktické příklady i fotodokumentaci. Ale to už se sedmé V.I.P. setkání chovatelů chýlilo ke konci, závěrečná přednáška Zdeňka Vandělíka o chovu jihoamerických papoušků odstartovala všeobecnou diskusi, která se tradičně „zvrhla“ v hloučkování jednotlivých chovatelů a výměně názorů na různé palčivé problémy. Což je vlastně jeden z hlavních důvodů, proč se podobná setkání pořádají a chovatelé na ně rádi jezdí i z velké dálky.
Jan Potůček
vydavatel webu Ararauna.cz